Na aktuální dění s chemickým podtextem se podíváme v sérii článků s naším externím přispěvatelem, celoživotním chemikem s bohatou zkušeností z praxe, Dr. Jiřím Chudým.
Je to pár dní, kdy jsme, bohužel v přímém přenosu, mohli sledovat, jak vypadá velký požár nebezpečné organické chemikálie. Výbuch a požár benzenu v katastru Hustopečí nad Bečvou byl skutečnou ekologickou katastrofou. Jak už jsem několikrát dříve na svém blogu reagoval na aktuální události s chemickým podtextem, dovolím si reagovat i tentokrát, ale vezmu to s trošku netradičního pohledu.
Co je benzen a s čím si ho lidé často zaměňují?
Začneme tím, že spousta lidí si, vzhledem k podobnosti názvu, plete benzen s benzínem. Jsou to zcela odlišné látky a já se pokusím krátce a jednoduše popsat právě benzen. Benzín je palivo do spalovacích motorů a benzen je naopak jednou ze základních chemických surovin. Je to aromatický uhlovodík sumárního vzorce C6H6. Za normálních podmínek se jedná o bezbarvou, toxickou a hořlavou kapalinu, která je lehčí než voda. Jeho molekula má tvar pravidelného šestiúhelníku a benzenové jádro je velmi stabilní. Benzen se používá jako rozpouštědlo nebo jako surovina při výrobě léčiv, platů, barviv nebo různých polymerů.
Proč tak hustý černý dým?
Vzpomínám si na mé první setkání s benzenem, které spočívalo v jeho hoření, když jsme za kontrolovaných bezpečnostních podmínek sledovali v rámci školních laboratorních prací, co se při tomto jevu děje. Dodnes si pamatuji obrovské černé saze, kterými byla tehdy zašpiněná celá digestoř. Jejich tvar a velikost připomínaly velké sněhové vločky, tentokrát ale sytě černé barvy. To byl tedy ten šílený černý dým, který jsme měli možnost sledovat před nedávnem v přímém přenosu. Jedná se o saze, které se uvolňují právě při hoření. Jsou to ve skutečnosti palivové zbytky, složené převážně z amorfního uhlíku. Saze jsou v převážné většině používány jako plnivo do kaučukových směsí při výrobě pneumatik, ale můžeme je zaznamenat rovněž například v tonerech tiskáren jako černé barvivo.
Ekologické souvislosti
Dovolím si teď malou odbočku v čase. Jelikož jsem už pamětník a vyrůstal jsem v Ostravě – Přívoze, tak si ještě živě pamatuji provoz tzv. sazovny, která byla na konci Palackého ulice směrem na Oderku. Tato továrna vyráběla, jak už vyplývalo z jejího pojmenování, saze, které se moje maminka vždy o víkendu zoufale snažila odstranit z okenních parapetů. Tento starý provoz, silně znečišťující okolní prostředí, byl naštěstí postupně uzavírán v šedesátých letech minulého století a já si pamatuji dlouhé diskuze o jeho přenesení do okolí Valašského Meziříčí, kde se v té době budovala nová moderní továrna. Pro naši rodinu to bylo skutečné téma, když si uvědomíme, že moje maminka pocházela z Lešné, což je malá vesnice velmi blízko dnešní Dezy.
Deza je vlastně zkratkou „dehtových závodů“ a tak se nemůžeme divit, že ne všichni obyvatelé této lokality byli tehdy z jejich umístění na Valašsko nadšeni.
Po tomto historickém okénku, se vrátíme k tomu nešťastnému požáru. Je potřeba si uvědomit, že při hoření, kromě sazí, vznikají i další látky a zejména polyaromatické uhlovodíky jsou označovány jako silně karcinogenní. Hygienické služby našeho státu budou určitě velmi pozorně monitorovat celou škodu, ale dá se předpokládat, že v okolí tohoto požáru bude zcela bezpečno až za nějakou delší dobu.
RNDr. Jiří Chudý, CSc.Chemik s bohatými zkušenostmi
z laboratoře i obchodu, popularizátor chemie, milovník technologií.
V důchodu objevuje nové způsoby,
jak předat nadšení a znalost chemie ostatním. Činí tak nejen prostřednictvím svého webu www.chemiejinak.cz